Založení novopláňského měděného hamru, který už při zřízení vesnice stál, je doloženo z roku 1640. Protože tehdy byly takové hamry jen v Novém Těšíně, Olomouci a Krnově, může být jisté, že získávaná měď, za účelem dalšího zpracování, musela být v Nové Pláni těžena. To také dosvědčuje název Kupferberg (měděná hora). V 2. polovině 17. století byla postavena továrna na měděné zboží a výrobu měděného nádobí. Ale už od roku 1660 byla měď dovážena z Těšína. Dne 2. května 1662 dovolil tehdejší statkář Sylvius Nimrod von Wuttemberg/Teck deseti žadatelům z hamru postavit domy nad Karlovcem. Vesnice je tedy, jak jméno napovídá, Nová Pláň.

Původně patřila Nová Pláň spolu s Karlovcem a Roudnem k farskému dvoru. A protože už roku 1656, ještě před založením Nové Pláně, 7 km vzdálené Roudno vystavělo vlastní kostel, mohli novopláňští věřící navštěvovat tento stánek Páně.

Dříve než na začátku 20. století (1905) postavila vesnice vlastní kostel, chodili místní obyvatelé od r. 1726 na mši do právě postaveného kostela ve 2,5 km vzdáleném sousedním Karlovci po již existující cestě, která byla r. 1881 zvláště pro tento účel znovu upravena. Po zrušení Patrimoniální správy v r. 1850 připadla Nová Pláň pod okres Moravský Beroun, ale už v r. 1868 byla Pláň přidělena k právě vzniklému poštovnímu úřadu v Karlovci. Roku 1881 došlo v Nové Pláni k výstavbě vlastní školy.

Od roku 1989 dochází k vykupování RD pro stavbu vodního díla Slezská Harta. V obci zůstalo pouze 6 rodin. Obec se stala samostatnou odtržením od města Bruntál roku 1993. K celému napuštění přehrady došlo při povodních z roku 1997. V současné době zde žije 43 stálých obyvatel.

První zmínky o Dlouhé Stráni se objevují v období třicetileté války, kdy se uvádí, že roku 1631 byl Bruntál a okolní vesnice Mezina, Dlouhá Stráň, Oborná a Staré Město shromaždištěm a odvodním místem Dunajského pluku o síle 2 000 mužů.

V ústředním archivu řádu německých rytířů ve Vídni, pod signaturou Mei 89/2, kde je soupis obyvatelstva panství Bruntál z 30. srpna 1642, je uváděn počet obyvatel tohoto panství 5 062 osob, z toho obec Dlouhá Stráň 73 osob. Soupis je pořízen z období třicetileté války, kdy Bruntál byl od roku 1621 napaden pětkrát a po roce 1642 ještě Švédy třikrát. Tím byla lidnatost okolních vesnic velmi poznamenána a nejvíce v tomto směru utrpěla Dlouhá Stráň.

V roce 1907 byla postavena silnice z Jelení do Dlouhé Stráně. Z období před druhou světovou válkou je znám zápis o obci Dlouhá Stráň z archívu v Bruntále, kde se uvádí, že v obci žilo celkem 241 obyvatel a z toho 230 německé národnosti a 11 cizí národnosti. V té době obec vlastnila školu, hospodu, 22 hektarů polí a 4 hektary lesa. V obci byla jednotřídní obecná škola, obchod se smíšeným zbožím, hospoda s trafikou.

Po skončení druhé světové války v roce 1945 bylo německé obyvatelstvo z obce odsunuto a do obce se nastěhovaly rodiny převážně z Moravy z okresů Kroměříž a Uherské Hradiště a později ze Slovenska. Obyvatelstvo se zabývalo převážně zemědělskou činností (21 rodin) a zbytek dojížděl za prací do Bruntálu do textilních továren.

Obec měla samostatnou správu Místní národní výbor (MNV), ta řídila obec až do roku 1964, kdy obec v rámci integrace obcí přešla pod MNV Mezina. Naše obec byla v tomto orgánu zastoupena třemi poslanci.

V roce 1979 byla obec Dlouhá Stráň integrována k městu Bruntál a správně řízena Městským národním výborem (MěNV), formou Občanského výboru, který byl však bez rozhodovacích pravomocí. V této době byla část majetku obce MěNV Bruntál rozprodána (škola, hasičská zbrojnice a některé stavební pozemky).