Moravskoslezský Kočov je jednou z nejstarších obcí okresu a byl založen již okolo roku 1300, neboť v listině z roku 1377 je zmiňován jako velká vesnice s dědičným rychtářstvím. Okolo roku 1380 bylo zbudováno hradisko, které je často listinně pojmenováno. Po smrti Johanna I. (Jan I.) přešlo v roce 1380 panství Bruntál, které tehdy patřilo k Moravě, na oba jeho syny – Johanna II. (Jana II.) a Mikolause IV. (Mikuláše IV.), kteří vlastnili spolu celé opavské panství. Když zemřel Mikuláš IV., vlastnil pak Jan II. celé panství sám. V dělící listině z roku 1405 je Kotzendorf (Kočov) dvakrát jmenován doslova: „Auch so sal darczu dy manschaft Kotzendorf und der Stoel mit allen rechten gehören“ – překlad: „Také tak má k tomu patřit osazenstvo Kočova a Štáhle se všemi právy“. Tato listina dokládá, že vsi Kočov s Valšovem a Štáhlí patřili k panstvu Bruntál – knížectví opavskému na Moravě a 1. října 1405 byly přiděleny Janu III. 

Za svou historii prošla obec složitým a někdy i bolestným vývojem a to když byla uherskými vojsky zničena a v roce 1504 uváděna jako pustá. Obnovena byla před rokem 1538, neboť v tomto roce prodali bratři Lhotští ze Ptení Kočov s tvrzí Jáchymovi Rožhoňovi z Kopřic. Ten zřejmě roku 1544 založil severně od stávající vsi novou, později nazývanou Slezský Kočov.

Od 60. let 15. století drželi ves se statkem Aldšpachové z Nyklštorfu, Donátové z Velké Polomi, Gellhornové ze Starého Grotkova, Sedlničtí z Choltic a nakonec od roku 1609 Bruntálští z Vrbna, kteří Kočov včlenili k bruntálskému panství. V době pobělohorských konfiskací však byl Kočovský statek Bruntálským z Vrbna zabaven, Moravský Kočov byl připojen k sovineckému panství, Slezský Kočov zůstal u panství bruntálského. Rozdělení nemělo faktický význam, neboť obě panství získal Řád německých rytířů. Obec trpěla událostmi třicetileté války, kdy byla několikrát vypleněna – v té době vznikla v Kočově tvrz. Po válce se obec rozvíjela jako čistě zemědělská. V roce 1935 zde vznikla cihelna. Moravský Kočov měl v roce 1869 944 obyvatel, v roce 1930 již jen 658 obyvatel, roce 1950 žilo v Kočově 436 občanů. Moravský Kočov byl po zrušení panství jako správních jednotek v polovině 19. století přičleněn k okresu Šternberk, v roce 1868 k okresu Rýmařov, v roce 1949 k okresu Bruntál. Slezský Kočov byl po celou dobu součástí okresu Bruntál. 

Z významných staveb se dochoval farní kostel sv. Michala, se starším jádrem s pozdně renesanční věží, obnovený v letech 1658, 1793 – 1795 a empírově upravený v roce 1823. Mezi další pamětihodnosti patří kapličky – Panny Marie, sv. Kříže, sv. Josefa a sv. Antonína, které byly vysvěceny 21. září 2002 víceděkanem panem Antonínem Krejčiříkem. Kaplička sv. Alžběty byla zrekonstruována a vysvěcena jako poslední v roce 2008. 

Novodobou historii píše obec od prvních polistopadových voleb v roce 1990. Do dnešních dnů se za období její samostatnosti vybudoval vodovodní řad, plynovodní řad, opravily místní komunikace, kulturní zařízení, obecní úřad, požární zbrojnice. Byly opraveny autobusové čekárny, obnoveny kostelní hodiny a nasvícen kostel sv. Michala, zrekonstruován hřbitov, revitalizován obecní park, vybudovaná Náves, položen živičný povrch na Záhumenní komunikaci a postavena komunikace k novým RD. V roce 2012 se obecní úřad přestěhoval do opravené budovy (bývalý objekt prodejny) a v jejím podkroví byla po 17 letech otevřena 1.9.2013 Mateřská škola Moravskoslezský Kočov.

V obci vyrostla spousta nových rodinných domků, obec se rozrůstá o nové obyvatele a vzkvétá do krásy. V dnešní době je to malebná vesnička na okraji okresního města Bruntál.

Je známá svými společenskými akcemi, které jsou oblíbené v širokém okolí.