Obec, patřící k nejstarším sídlištím Jeseníků, je nazvána v zakládací listině z roku 1224 Lechsdorf. Za dobu existence byl název obce mnohokrát měněn, jmenovala se též Špachov nebo Spachendorf. V roce 1320 přechází Leskovec do majetku opavského knížete Mikuláše II. Roku 1377 při rozdělení opavského území mezi syny Mikuláše II. připadl Benešov s větším počtem vesnic – mezi nimi také Leskovec – Janu I.

Za husitských válek byla vesnice těžce zkoušena, mnoho obyvatel usmrceno, mnoho odvlečeno. V letech 1474–1476 úpěl kraj za těžkých bojů mezi uherským králem Matyášem Korvínem a polským Kazimírem I. Od roku 1623 přechází obec do trvalého majetku rodu Lichtensteinů. V období třicetileté války krajem procházela různá vojska, která pustošila zem, okrádala a soužila obyvatelstvo.

V červenci roku 1850 proběhly v Leskovci poprvé volby představeného obce, 2 obecních radních a 9 členů výboru, kteří měli pro příští období tří let řídit osudy obce. Po roce 1945 byla obec dosídlena obyvatelstvem ze všech koutů republiky, nejvíce z Valašska, Ostravska, Slovenska a z Hané.

První zmínky o Dlouhé Stráni se objevují v období třicetileté války, kdy se uvádí, že roku 1631 byl Bruntál a okolní vesnice Mezina, Dlouhá Stráň, Oborná a Staré Město shromaždištěm a odvodním místem Dunajského pluku o síle 2 000 mužů.

V ústředním archivu řádu německých rytířů ve Vídni, pod signaturou Mei 89/2, kde je soupis obyvatelstva panství Bruntál z 30. srpna 1642, je uváděn počet obyvatel tohoto panství 5 062 osob, z toho obec Dlouhá Stráň 73 osob. Soupis je pořízen z období třicetileté války, kdy Bruntál byl od roku 1621 napaden pětkrát a po roce 1642 ještě Švédy třikrát. Tím byla lidnatost okolních vesnic velmi poznamenána a nejvíce v tomto směru utrpěla Dlouhá Stráň.

V roce 1907 byla postavena silnice z Jelení do Dlouhé Stráně. Z období před druhou světovou válkou je znám zápis o obci Dlouhá Stráň z archívu v Bruntále, kde se uvádí, že v obci žilo celkem 241 obyvatel a z toho 230 německé národnosti a 11 cizí národnosti. V té době obec vlastnila školu, hospodu, 22 hektarů polí a 4 hektary lesa. V obci byla jednotřídní obecná škola, obchod se smíšeným zbožím, hospoda s trafikou.

Po skončení druhé světové války v roce 1945 bylo německé obyvatelstvo z obce odsunuto a do obce se nastěhovaly rodiny převážně z Moravy z okresů Kroměříž a Uherské Hradiště a později ze Slovenska. Obyvatelstvo se zabývalo převážně zemědělskou činností (21 rodin) a zbytek dojížděl za prací do Bruntálu do textilních továren.

Obec měla samostatnou správu Místní národní výbor (MNV), ta řídila obec až do roku 1964, kdy obec v rámci integrace obcí přešla pod MNV Mezina. Naše obec byla v tomto orgánu zastoupena třemi poslanci.

V roce 1979 byla obec Dlouhá Stráň integrována k městu Bruntál a správně řízena Městským národním výborem (MěNV), formou Občanského výboru, který byl však bez rozhodovacích pravomocí. V této době byla část majetku obce MěNV Bruntál rozprodána (škola, hasičská zbrojnice a některé stavební pozemky).