Založení novopláňského měděného hamru, který už při zřízení vesnice stál, je doloženo z roku 1640. Protože tehdy byly takové hamry jen v Novém Těšíně, Olomouci a Krnově, může být jisté, že získávaná měď, za účelem dalšího zpracování, musela být v Nové Pláni těžena. To také dosvědčuje název Kupferberg (měděná hora). V 2. polovině 17. století byla postavena továrna na měděné zboží a výrobu měděného nádobí. Ale už od roku 1660 byla měď dovážena z Těšína. Dne 2. května 1662 dovolil tehdejší statkář Sylvius Nimrod von Wuttemberg/Teck deseti žadatelům z hamru postavit domy nad Karlovcem. Vesnice je tedy, jak jméno napovídá, Nová Pláň.

Původně patřila Nová Pláň spolu s Karlovcem a Roudnem k farskému dvoru. A protože už roku 1656, ještě před založením Nové Pláně, 7 km vzdálené Roudno vystavělo vlastní kostel, mohli novopláňští věřící navštěvovat tento stánek Páně.

Dříve než na začátku 20. století (1905) postavila vesnice vlastní kostel, chodili místní obyvatelé od r. 1726 na mši do právě postaveného kostela ve 2,5 km vzdáleném sousedním Karlovci po již existující cestě, která byla r. 1881 zvláště pro tento účel znovu upravena. Po zrušení Patrimoniální správy v r. 1850 připadla Nová Pláň pod okres Moravský Beroun, ale už v r. 1868 byla Pláň přidělena k právě vzniklému poštovnímu úřadu v Karlovci. Roku 1881 došlo v Nové Pláni k výstavbě vlastní školy.

Od roku 1989 dochází k vykupování RD pro stavbu vodního díla Slezská Harta. V obci zůstalo pouze 6 rodin. Obec se stala samostatnou odtržením od města Bruntál roku 1993. K celému napuštění přehrady došlo při povodních z roku 1997. V současné době zde žije 43 stálých obyvatel.