Obec Moravskoslezský Kočov leží na historickém moravsko-slezském pomezí a vznikla spojením původně dvou samostatných obcí Moravského a Slezského Kočova v roce 1949. Dobu založení obce není známa. První zmínka o Kočově je v listině z roku 1405. V té době již byl Kočov centrem knížecího panství, které bylo zastavováno rychle se střídajícím příslušníkům místních zemanských rodů. V té době byla v Kočově i tvrz, sídlo držitelů celého statku. V roce 1474 byla obec uherskými vojsky zničena a v roce 1504 je uváděna jako pustá. Obnovena byla před rokem 1538, neboť v tomto roce prodali bratři Lhotští ze Ptení Kočov s tvrzí Jáchymovi Rožhoňovi z Kopřic. Ten zřejmě roku 1544 založil severně od stávající vsi novou, později nazývanou Slezský Kočov.

Od 60. let 15. století drželi ves se statkem Aldšpachové z Nyklštorfu, Donátové z Velké Polomi, Gellhornové ze Starého Grotkova, Sedlničtí z Choltic a nakonec od roku 1609 Bruntálští z Vrbna, kteří Kočov včlenili k bruntálskému panství. V době pobělohorských konfiskací však byl Kočovský statek Bruntálským z Vrbna zabaven, Moravský Kočov byl připojen k sovineckému panství, Slezský Kočov zůstal u panství bruntálského. Rozdělení nemělo faktický význam, neboť obě panství získal Řád německých rytířů. Obec trpěla událostmi třicetileté války, kdy byla několikrát vypleněna – v té době zanikla v Kočově tvrz. Po válce se obec rozvíjela jako čistě zemědělská. V roce 1935 zde vznikla cihelna.

Novodobou historii píše obec od prvních polistopadových voleb v roce 1990. Do dnešních dnů se za období její samostatnosti vybudoval vodovodní řad, plynovodní řad, opravily místní komunikace, kulturní zařízení, obecní úřad, požární zbrojnice. Bylo vybudováno nohejbalové hřiště, opraveny autobusové čekárny, obnoveny kostelní hodiny, nasvícen kostel a upravena veřejná prostranství.

První zmínky o Dlouhé Stráni se objevují v období třicetileté války, kdy se uvádí, že roku 1631 byl Bruntál a okolní vesnice Mezina, Dlouhá Stráň, Oborná a Staré Město shromaždištěm a odvodním místem Dunajského pluku o síle 2 000 mužů.

V ústředním archivu řádu německých rytířů ve Vídni, pod signaturou Mei 89/2, kde je soupis obyvatelstva panství Bruntál z 30. srpna 1642, je uváděn počet obyvatel tohoto panství 5 062 osob, z toho obec Dlouhá Stráň 73 osob. Soupis je pořízen z období třicetileté války, kdy Bruntál byl od roku 1621 napaden pětkrát a po roce 1642 ještě Švédy třikrát. Tím byla lidnatost okolních vesnic velmi poznamenána a nejvíce v tomto směru utrpěla Dlouhá Stráň.

V roce 1907 byla postavena silnice z Jelení do Dlouhé Stráně. Z období před druhou světovou válkou je znám zápis o obci Dlouhá Stráň z archívu v Bruntále, kde se uvádí, že v obci žilo celkem 241 obyvatel a z toho 230 německé národnosti a 11 cizí národnosti. V té době obec vlastnila školu, hospodu, 22 hektarů polí a 4 hektary lesa. V obci byla jednotřídní obecná škola, obchod se smíšeným zbožím, hospoda s trafikou.

Po skončení druhé světové války v roce 1945 bylo německé obyvatelstvo z obce odsunuto a do obce se nastěhovaly rodiny převážně z Moravy z okresů Kroměříž a Uherské Hradiště a později ze Slovenska. Obyvatelstvo se zabývalo převážně zemědělskou činností (21 rodin) a zbytek dojížděl za prací do Bruntálu do textilních továren.

Obec měla samostatnou správu Místní národní výbor (MNV), ta řídila obec až do roku 1964, kdy obec v rámci integrace obcí přešla pod MNV Mezina. Naše obec byla v tomto orgánu zastoupena třemi poslanci.

V roce 1979 byla obec Dlouhá Stráň integrována k městu Bruntál a správně řízena Městským národním výborem (MěNV), formou Občanského výboru, který byl však bez rozhodovacích pravomocí. V této době byla část majetku obce MěNV Bruntál rozprodána (škola, hasičská zbrojnice a některé stavební pozemky).