Kdo by si dokázal představit, že pouze 3 kilometry od Bruntálu kdysi soptila sopka? Ačkoli už je to nepředstavitelných 1,7 milionů let, vyhaslá sopka Uhlířský vrch patří mezi nejmladší sopky v České republice. Ze čtvrtohorské sopky dnes zbyl krásný kopec, který dominuje v krajině a nabízí mnoho zajímavostí. Z Bruntálu se na vrcholek Uhlířského vrchu dostanete po zeleně značené turistické cestě. Cesta k vrcholu kopce je lemovaná prastarou lipovou alejí a křížovou cestou. U vstupu do lipové aleje začíná 1,4 km dlouhá naučná stezka, která vás dovede až k baroknímu kostelu Panny Marie Pomocné. Vrcholek Uhlířského vrchu leží v nadmořské výšce 672 metrů. Dříve se tu těžilo V 19. století byl na úbočí Uherského vrchu otevřen lom, kde se těžily sopečné tufy (horniny ze sopečného popelu, který sopka vyvrhla během sopečné erupce). Tufy se využívají jako stavební materiál. Ve strmé stěně si díky tomu můžete prohlédnout průřez vrchu a jednotlivé vrstvy vulkanických vyvrženin – písek, sopečný prach, sopečné bomby, strusky a balvany. Sopečné bomby jsou větší útržky magmatu vyvrženého při erupci. Tyto žhavé útržky se při letu vzduchem tvarují do tvaru kapky nebo vřetena. Některé sopečné bomby kvůli rychlému ochlazení popraskají a připomínají chléb s popraskanou kůrkou. Po ukončení těžby v roce 1961 byl Uhlířšký vrch vyhlášen národní přírodní památkou. Legenda o rytíři Název vrchu pravděpodobně vznikl podle legendy o rytíři Augustinu Oswaldovi Lichtensteinovi. Ten tu prý při lovu zabloudil a před smrtí ho zachránil místní uhlíř. Rytíř z vděčnosti nechal na vrcholu vystavět dřevěnou kapli k poctě památky Panny Marie, kterou v roce 1755 nahradil barokní kostel. Lipová alej a křížová cesta V letech 1766 – 1770 nechal pán komtur von Riedheim vysadit čtyřřadé aleje, které se vinou více než kilometr až ke kostelu Panny Marie Pomocné. V roce 1973 byly stromy prohlášeny za památné a o 20 let později se celý areál včetně lipové aleje stal kulturní památkou. Podél horní části aleje bylo v roce 1916 vztyčeno 14 stojanů s obrazy křížové cesty, které však kvůli druhé světové válce vydržely jen krátce. Křížová cesta byla naštěstí v roce 2001 obnovena bruntálským řezbářem Františkem Nedomlelem, který ji tvořil celé 4 roky. Dohromady vyřezal originální křížovou cestu o 15 zastavení, a to z různých stromů z okolí Nízkého Jeseníku. Z lipové aleje je přenádherný výhled do okolí a rozhodně stojí za to Uhlířský vrch navštívit!
Kostel svatého Vavřince v Leskovci nad Moravicí
Barokní kostel sv. Vavřince, jak ho známe v současné podobě, byl postaven v roce 1768. Kostel je pojmenován po římském duchovním Svatém Vavřinci, který byl v roce 258 umučen při pronásledování křesťanů římským císařem Valerianem. Sv. Vavřinec je uctíván zejména v Římě, kde je mu zasvěceno mnoho chrámů. Luteráni vs. katolíci, aneb krátký exkurz do náboženské historie První dochované zmínky o obci Leskovec nad Moravicí pochází z roku 1224. To, že v obci od půlky 18. století stojí katolický kostel, je výsledek historie plné zvratů, které se týkaly náboženského vyznání. Lidé, kteří v obci žili, původně vyznávali luteránskou víru, proto je první známou sakrální stavbou v obci dřevěná evangelická modlitebna vybudovaná v roce 1557. V roce 1620 se ale protestantství začalo považovat za hlavní příčinu rebelie proti císaři, a tak bylo obyvatelům obce nařízeno vyznávat katolickou víru. To se změnilo o pár let později základě Drážďanské smlouvy (1626), díky které mohli občané opět vyznávat luteránskou víru. Nakonec ale byli jen o rok později císařskými vojsky opět nuceni vyznávat katolickou víru. A tak byl v roce 1768 místo evangelické modlitebny postaven katolický kostel, který po dokončení vysvětil olomoucký biskup. Zvoněním proti bouřce V roce 1668 bylo v obci zavedeno nařízení “zvonění proti bouřce“. Když se blížila bouřka, měl zvoník za úkol rychle vyběhnout na věž kostela a usilovně zvonit, aby odvrátil bouřku a obec byla ochráněna před případnými škody. Ve věži visí zvon z roku 1607, ulitý olomouckým zvonařem Zachariášem Milnerem. Zajímavosti o kostelu Kostel dříve stával na kopci ve středu obce. V roce 1987, kdy byla zahájena výstavba vodní nádrže Slezská Harta, byla velká část obce postupně srovnána se zemí a kostel byl přesunut na malý kopeček u břehu přehrady. Uvnitř kostela v horní části hlavního oltáře je vyobrazen Svatý Vavřinec, po kterém je kostel pojmenován. Má na sobě červené jáhenské roucho – červená je symbolem mučednické smrti. U křtitelnice ze slezského mramoru se nachází sv. Florián, patron hasičů a na stropě kostela najdete obraz Nejsvětější Trojice.
Čáp bílý – důstojný pták opředený mnoha pověrami
V okolí nádrže Slezské Harta hnízdí nádherní ptáci, kteří si svá obydlí rádi staví v okolí vody, kde mohou lovit. Řeč není o nikom jiném než o čápech, největších ptácích žijících v Česku. Rozpětí křídel čápa dosahuje neuvěřitelných 2 metrů. Nejznámější páreček čápů v Mikroregionu Slezská Harta můžete zahlédnout na komínu u křižovatky v Leskovci nad Moravicí. Od volavky čápa poznáte tak, že letí s nataženým krkem (volavka ho má za letu prohnutý do esíčka). Tyto dva příbuzné rody rozpoznáte i podle chůze. Zatímco se volavka při chůzi zlodějsky „krade“, elegantní čáp bílý si vykračuje „důstojně“. Poslechněte si, jak se čápi projevují: Samci zajišťují hnízdo a pomáhají s péčí o potomky Čápi dříve hnízdili na vysokých stromech, později se přiblížili lidem a svá hnízda si často staví na komínech, střechách budov a sloupech elektrického vedení. Stavbu hnízda má na starosti samec, který z teplých krajin přilétá o trošku dříve než samice, a to zhruba od půlky března. Samci nejprve uklízí a renovují hnízdo, aby samičky přiletěly do nového. Čapí hnízdo může vážit až několik metráků. Čapí partneři jsou si věrní, ale stejně jako v manželství, také u nich dochází během jarních námluv k dramatickým konfliktům, které mohou skončit krvavým zraněním a dokonce i výměnou partnera. Zajímavé je, že vajíčka čápů zahřívají jak samice, tak i samci. Partneři sedí na 2-5 vejcích zhruba 33 dní a střídají se také v péči i krmení mláďat. Na zimu se čápi opět stěhují až do Jihoafrické republiky, kam odlétají neuvěřitelným tempem 200-400 km za den. Odkud pochází legenda, že čápi nosí děti? Čáp je spojen s mnoha pověrami a mytologií. Ve starověkém Egyptě symbolizoval zbožnost, v Číně zase nesmrtelnost. V řadě zemí je považován za symbol štěstí a je národním ptákem Litvy, Polska a Běloruska. V Litvě se dokonce v březnu slaví čapí den. Napadlo vás někdy, proč v naší lidové tradici říkáme, že čáp nosí děti? Kde má tahle pověra kořeny? Podle germánské mytologie byl čáp posel bohyně Holdy. Na její pokyn lovil z vody duše novorozenců a vkládal je do těla matky. Duše nenarozených totiž prý plavaly ve vodě, tedy prazdroji života. Proč čápi stojí na jedné noze? Je to jednoduché – šetří energii. Čápům uniká teplo přes dlouhé neopeřené nohy a střídáním nohou zabrňuje většímu úniku tepla. Nemusí vynakládat velkou sílu, tělo udrží speciální kloub na noze.
Podpora TIC v Leskovci nad Moravicí
Cílem projektu je podpora Turistického informačního centra v Leskovci nad Moravicí v roce 2020 za účelem zajištění komplexnějších, rozsáhlejších a kvalitnějších služeb v cestovním ruchu v mikroregionu Slezská Harta v okr. Bruntál. Postup zajištění aktivit projektu: Zajištění aktualizace webových stránek a zkvalitnění jejich jazykových mutací: Doplňování a aktualizace údajů v regionální databázi cestovního ruchu: Rozvoj elektromobility a bezbariérového turismu v mikroregionu propagační materiály tištěné i elektronické Projekt přímo podporuje jediné TIC v mikroregionu, které je lokalizováno bezprostředně u přehrady Slezská Harta, kde je v hlavní letní sezónu nejvyšší turistická návštěvnost a koncentrace aktivit CR a kulturně-sportovních akcí. Změny vzhledem k současnému stavu: Nová struktura www Aktualizace databáze CR na www Upravené jazykové mutace www Rozšíření služeb v oblasti elektromobility Více propagačních materiálů Nové propagační fotografie Širší personální zázemí TIC – možnost rozšíření služeb Turistické informační centrum Leskovec nad Moravicí, respektive jeho výše uvedené aktivity, jsou v roce 2020 finančně podpořeny z rozpočtu Moravskoslezského kraje.
Závody dračích lodí
Festival Dračích lodí na Slezské Hartě Festival Dračích lodí na Slezské Hartě započal srpnem roku 2014. Firma Marina s.r.o. tak upořádala historicky první závod amatérů. Záměrem bylo vytvořit pravidelnou akci, která by byla specifická a zároveň lákala spousty návštěvníků, a to jak z řad obyvatel, tak turistů v regionu. MARINA s.r.o. si dala za cíl podpořit cestovní ruch a sportovní aktivity na Bruntálsku. V dalších ročnících, kdy zájem o tuto sportovní aktivitu výrazně vrostl (ze 4 posádek na několik desítek) se rozvinula právě spolupráce s Mikroregionem Slezská Harta. Ten si vzal akci za své a projekt podpořil natolik, že se nyní již jedná o tradiční a velmi oblíbený podnik na téměř profesionální úrovni. Stále si však zachovává kouzlo amatérského zápolení. Co je dračí loď? Loď tvaru otevřené kanoe o délce 12,5m ozdobené na špici dračí hlavou a na zádi ocasem posádka: max. 20 pádlujících v sedě – 10 napravo, 10 nalevo + bubeník, sedící na špičce a údery do bubnu udávající rytmus pádlování + kormidelník, stojící na zádi a určující směr. Historie závodů dračích lodí začala před více než 2.200 lety v Číně. Od této doby existují historické zmínky o závodění na těchto lodích. Jejich moderní éra se datuje od roku 1976, kdy se uskutečnil první festival dračích lodí v Hong Kongu. Odtud se sport rychle rozšířil do celého světa. V současné době se této disciplíně aktivně věnuje přes 50 miliónů sportovců z více než 50 zemí světa. Proč dračí lodě? Dragonboating je týmový sport na vodě, kde má 22 sportovců společný zájem a žije společným cílem. Do jedné lodi zasedají muži i ženy, aby poté společně předvedli, že jako jeden tým dokáží mnohem víc než jednotlivec. Sehranost a spolupráce týmu převyšuje výkon jednotlivce. Společný úspěch v závodě nebo tréninku znamená společnou radost a oslavu. Dragonboating přináší nevídané prožitky spojené se sportovní a společenskou aktivitou. Česká asociace dračích lodí pořádá každoročně Pražský festival dračích lodí přímo v centru Prahy mezi Karlovým a Mánesovým Mostem a spoustu dalších akcí po celé republice. Kategorie č. 100 FUN amatérské smíšené posádky (20 osob + 1 bubeník/ce) 200 m + 1 000 m Posádky MSK mimo region č. 102 FUN amatérské smíšené posádky (20 osob + 1 bubeník/ce) 200 m + 1 000 m O pohár mikroregionu Slezská Harta č. 106 FUN amatérské smíšené posádky (20 osob + 1 bubeník/ce) 200 m + 1 000 m Posádky v soutěži GP Od roku 2017 je tato významná akce finančně podporována Moravskoslezským krajem. V roce 2018 je tak Moravskoslezský kraj opět jedním z hlavních partnerů a finančně se podílí na zajištění technického zázemí a kulturního programu akce. Podrobnější informace, online přihlášky, informace pro sponzory, prodejce na webových stránkách akce: www.dracilodeharta.cz. Výsledky na http://draci-lode.torrsen.cz/slezska-harta/slezska-harta-2017-vysledky. Festival dračích lodí pro rok 2018 proběhne v rermínu 24.–26. 8. 2018. Přihlášky a informace na 724 178 700, libor.unverdorben@mubruntal.cz – Ing. Unverdorben – předseda mikroregionu, nebo na 725 606 750 – Ing. Michal Konvalina – Torrsen Sports s.r.o. www.dracilodeharta.cz (možnost online registrace). zdroj fotografií: http://draci-lode.torrsen.cz/, Moravskoslezský kraj (2018) a Jaromír Bezruč (2018)
